Zpráva 001
Zpráva od Komise - TRIS/(2026) 3123
Směrnice (EU) 2015/1535
Oznámení: 2026/0595/DK
Oznámení návrhu znění od členského státu
Notification – Notification – Notifzierung – Нотификация – Oznámení – Notifikation – Γνωστοποίηση – Notificación – Teavitamine – Ilmoitus – Obavijest – Bejelentés – Notifica – Pranešimas – Paziņojums – Notifika – Kennisgeving – Zawiadomienie – Notificação – Notificare – Oznámenie – Obvestilo – Anmälan – Fógra a thabhairt
Does not open the delays - N'ouvre pas de délai - Kein Fristbeginn - Не се предвижда период на прекъсване - Nezahajuje prodlení - Fristerne indledes ikke - Καμμία έναρξη προθεσμίας - No abre el plazo - Viivituste perioodi ei avata - Määräaika ei ala tästä - Ne otvara razdoblje kašnjenja - Nem nyitja meg a késéseket - Non fa decorrere la mora - Atidėjimai nepradedami - Atlikšanas laikposms nesākas - Ma jiftaħx il-perijodi ta’ dewmien - Geen termijnbegin - Nie otwiera opóźnień - Não inicia o prazo - Nu deschide perioadele de stagnare - Nezačína oneskorenia - Ne uvaja zamud - Inleder ingen frist - Ní osclaíonn sé na moilleanna
MSG: 20263123.CS
1. Oznamovací zpráva: MSG 001 IND 2026 0595 DK CS 03-11-2026 DK NOTIF
2. Země: Denmark
3A. Odpovědné oddělení: Erhvervsstyrelsen
Langelinie Allé 17
2100 København Ø
Danmark
+45 35 29 10 00
notifikationer@erst.dk
3B. Oddělení původu: Digitaliseringsstyrelsen
Landgreven 4
1301 København K
+45 33 92 52 00
digst@digst.dk
4. Produkty/služby 2026/0595/DK - SERV60 - Internetové služby
5. Předmět: Návrh na stanovení věkové hranice pro přístup dětí a mladistvých k určitým digitálním službám
6. Informace o produktu/službě: Digitální služby, na které se vztahuje článek 2 bod 7 nebo článek 2 bod 8 nařízení 2022/1925, článek 33 nařízení 2022/2065 a služby, k nimž se získává přístup vytvořením uživatelského profilu s přihlášením. Vyloučeno: služby profesního rozvoje.
7. Oznámení podle jiných právních předpisů EU:
8. Shrnutí: V legislativním návrhu se navrhuje zavést v Dánsku věkovou hranici pro přístup dětí a mladých lidí k některým digitálním službám, včetně sociálních médií. Podle tohoto legislativního návrhu bude tedy dětem a mladistvým mladším 15 let zakázán přístup k digitálním službám, na které se návrh vztahuje.
Skutečnost, že děti a mladiství již nebudou mít povolen přístup k určitým digitálním službám, bude znamenat, že nebudou smět vytvářet ani vést uživatelský profil s přihlašovacími údaji pro tyto služby, který by jim umožňoval využívat funkce a přistupovat k obsahu, jenž je k dispozici uživatelům s uživatelským profilem a přihlašovacími údaji pro služby, na které se návrh vztahuje. Bude to rovněž znamenat, že děti a mladí lidé mladší 15 let, kteří již mají uživatelský profil v době vstupu legislativního návrhu v platnost, k němu již nebudou mít přístup.
Působnost tohoto legislativního návrhu je omezena na digitální služby, které mohou představovat riziko pro děti a mládež – například kvůli návykovému designu nebo nelegálnímu či škodlivému obsahu – a které mohou způsobit společenská rizika, jež se svým rozsahem a dopadem liší od rizik představovaných menšími službami. Definice je založena na následujících třech kumulativních kritériích: 1) Služba je buď „online službou sociálních sítí“, nebo „službou platformy pro sdílení videí“ ve smyslu čl. 2 bodu 7 nebo bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925. 2) Tato služba byla Evropskou komisí označena za velmi velkou online platformu ve smyslu článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065. 3) K této službě se přistupuje vytvořením uživatelského profilu s přihlašovacími údaji. Zákaz obsažený v legislativním návrhu se bude vztahovat pouze na ty digitální služby, které splňují všechna tři kritéria.
Legislativní návrh se nevztahuje na digitální služby, které jsou výhradně nebo primárně určeny k tomu, aby uživatelům umožnily účast na vytváření profesionálních sítí nebo profesním rozvoji.
Podle navrhovaného režimu by se povinnosti stanovené zákonem vztahovaly na děti a mládež. Návrh však neobsahuje ustanovení o vymáhání nebo sankcích. Děti, mladí lidé ani jejich rodiče nebudou potrestáni pokutou nebo obdobnou sankcí za porušení navrhované věkové hranice uvedené v legislativním návrhu. Namísto toho by navrhovaný režim měl regulovat chování a stanovit normy pro to, kdy bude v budoucnu ve společnosti považováno za běžné umožnit dětem a mladým lidem přístup k určitým digitálním službám.
Očekává se, že legislativní návrh bude mít sekundární účinek v tom smyslu, že digitální služby, na něž se návrh vztahuje, budou muset zavést účinná opatření k ověření věku, aby splnily své povinnosti podle článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách – DSA) a pokynů Komise k opatřením k zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu podle čl. 28 čtvrtého pododstavce aktu o digitálních službách (C/2025/5519).
Úkol sledovat, zda digitální služby dodržují pravidla stanovená v aktu o digitálních službách (DSA), plní členský stát, v němž je služba usazena nebo v němž má jmenovaného právního zástupce, případně Evropskou komisí. Agentura pro digitální veřejnou správu bude v rámci své funkce koordinátora digitálních služeb v Dánsku v případě potřeby spolupracovat s Evropskou komisí nebo s dozorovým orgánem v zemi, kde je daná služba usazena nebo kde má jmenovaného právního zástupce, a to mimo jiné poskytováním údajů o potenciálních porušeních aktu o digitálních službách.
9. Stručné odůvodnění: Legitimním cílem veřejného zájmu, který legislativní návrh sleduje, je poskytnout lepší ochranu dětem a mladým lidem v digitálním světě. Dne 7. listopadu 2025 dosáhla tehdejší vláda (sociální demokraté, Liberální strana a Umírnění) politické dohody o digitální ochraně dětí s Konzervativní lidovou stranou a Sociálně-liberální stranou. Politický program současné vlády ze dne 2. června 2026 posiluje dohodu o digitální ochraně dětí, kterou v září 2026 znovu potvrdily vládní strany (Sociální demokraté, Socialistická lidová strana, Umírnění a Sociálně-liberální strana), jakož i Konzervativní lidová strana a Liberální strana. Tímto legislativním návrhem se provádí znovu potvrzená politická dohoda. Cílem stanovení vnitrostátní věkové hranice 15 let je vyslat jasný signál, že určité digitální služby by neměly být součástí dětství.
Cílem tohoto legislativního návrhu je proto oddálit první využití určitých digitálních služeb dětmi a zároveň chránit děti a mládež v digitálním světě před potenciálně škodlivými digitálními službami. Některé digitální služby jsou spojovány s doloženými riziky, mezi něž patří návykové a manipulativní prvky, digitální zneužívání a vystavení komerčnímu, škodlivému a nelegálnímu obsahu.
Tento legislativní návrh dodržuje klíčové a obecně platné zásady a práva stanovené v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, včetně článku 3, který stanoví, že nejlepší zájmy dítěte musí být prvořadým hlediskem; článku 16, který stanoví, že žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému nebo protiprávnímu zásahu do svého soukromí; a článků 34 a 36, které se týkají ochrany dětí před všemi formami vykořisťování, které by mohly jakýmkoli způsobem poškodit dítě.
Důvodem pro předložení tohoto legislativního návrhu je skutečnost, že některé digitální služby představují zdokumentovaná rizika, která mohou děti a mládež vystavit obzvláště zranitelné situaci. V této souvislosti je zákaz přístupu k určitým digitálním službám pro děti a mladistvé mladší 15 let považován za nezbytné opatření k ochraně dětí a mladistvých v Dánsku v souladu s nejlepšími zájmy dětí.
9a. Vhodnost opatření k dosažení sledovaného cíle: V Dánsku dostávají děti chytré telefony ve stále mladším věku. Naprostá většina dětí si vytvoří profil na sociální síti ještě před dosažením 13 let. Zpráva „Børns første skærme“ (První obrazovky dětí) vypracovaná Dánským centrem pro výzkum v oblasti sociálních věd (VIVE) na žádost organizace „Save the Children“ a zveřejněná 24. února 2026 ukazuje, že průměrný věk, ve kterém dítě dostane své první osobní zařízení (tablet), je 5,2 roku, chytrý telefon v 8,1 roku a počítač v 8,2 roku. Podle zprávy „Børns liv med sociale medier“ (Život dětí na sociálních sítích), kterou vypracovala organizace Børns Vilkår a která byla zveřejněna 16. května 2024, má 94 % dětí ve věku 12 let profil na sociálních sítích. Podle průzkumu, který v únoru 2025 zveřejnil Dánský úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, tráví děti a mladí lidé ve věku 8–25 let využíváním digitálních služeb v průměru 2 hodiny a 40 minut denně. Jiná studie, kterou v únoru 2025 zveřejnily Dánská mediální rada pro děti a mládež a Centrum pro sociální média, technologie a demokracii, rovněž ukazuje, že 89 % mladých lidí ve věku 13–17 let tráví čas na Snapchatu, 77 % na YouTube, 76 % na Instagramu, 74 % na TikToku a 49 % na Facebooku.
Digitální služby proto dnes hrají v životech dětí a mladých lidí významnou roli, a to v období, kdy ještě nemají plně vyvinutou schopnost vyrovnat se s tlakem, sociální dynamikou a komerčním obsahem, s nimiž se na internetu setkávají. Sociální sítě v současné době využívají funkce a designové prvky, jako jsou „série“ a vzorce zasílání oznámení, které vyvolávají závislost a udržují děti a mladé lidi neustále online. Pro mnoho dětí a mladých lidí je obtížné „odpojit se“, protože to často znamená opustit komunitu. Kromě toho je mnoho dětí a mladých lidí vystaveno škodlivému, extrémnímu nebo nenávistnému obsahu, a to i bez toho, aby takový obsah vyhledávali. Algoritmy upřednostňují obsah, který vyvolává silné emoce, a nerozlišují mezi tím, co je informativní, a tím, co je škodlivé. Díky tomu je digitální prostředí nepředvídatelné a v některých případech je pro děti a mladé lidi při navigaci nebezpečné.
Mezi dětmi, mladými lidmi a rodiči – stejně jako ve společnosti jako celku – dochází k určitému posunu. Více než polovina dánské mládeže se domnívá, že tráví příliš mnoho času využíváním digitálních služeb. Rodiče mají zájem o více informací, avšak jen obtížně hledají rady a návody, jak stanovovat hranice a jak řešit dilemata spojená s digitálním životem svých dětí. Součástí řešení, jak v budoucnu zajistit lepší ochranu dětí a mladých lidí v digitálním světě, bude zavedení věkové hranice pro přístup dětí a mladých lidí k těm digitálním službám, které pro ně představují největší riziko.
9b. Nutnost: Děti a mládež mají dnes na různých digitálních službách často neomezený přístup k obsahu, který není vhodný pro jejich věk, i když tento obsah není nutně určen právě dětem a mládeži – a to i přesto, že většina digitálních služeb ve svých obchodních podmínkách formálně stanovila věkovou hranici 13 let. Podle bodu 9a zprávy organizace Børns Vilkår zveřejněné dne 16. května 2024 má 94 % dětí ve věku 12 let a starších profil na sociálních sítích. Navrhovaný režim by znamenal, že děti a mladí lidé mladší 15 let by již neměli zákonný přístup k digitálním službám, které spadají do oblasti působnosti legislativního návrhu.
Cílem definice oblasti působnosti je zakázat dětem a mladým lidem přístup k digitálním službám, které mohou představovat rizika pro děti a mladé lidi, například ve formě návykového designu nebo nezákonného nebo škodlivého obsahu, a které mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik představovaných menšími službami. V této souvislosti se navrhuje vymezit oblast působnosti na základě tří kumulativních kritérií. Zákaz obsažený v legislativním návrhu se bude vztahovat pouze na ty digitální služby, které splňují všechna tři kritéria. Tato tři kritéria jsou: 1) Služba je buď „online službou sociálních sítí“, nebo „službou platformy pro sdílení videí“ ve smyslu čl. 2 bodu 7 nebo čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925. 2) Tato služba byla Evropskou komisí označena za velmi velkou online platformu ve smyslu článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065. 3) K této službě se přistupuje vytvořením uživatelského profilu s přihlašovacími údaji.
K některým digitálním službám lze přistupovat zcela nebo částečně i bez přihlášení. Podle navrhovaného opatření bude dětem a mladistvým zakázán přístup k té části digitální služby, která vyžaduje vytvoření uživatelského profilu s přihlášením. Naopak by se zákaz nevztahoval na tu část digitální služby, ke které lze získat přístup bez předchozího vytvoření uživatelského profilu s přihlášením.
Digitální služby, které jsou výlučně nebo primárně určeny k tomu, aby uživatelům umožnily účast na profesních sítích nebo profesním rozvoji, jsou z oblasti působnosti legislativního návrhu vyloučeny.
9c. Nepřiměřená zátěž ve vztahu ke sledovanému cíli: Podle tohoto legislativního návrhu bude dětem a mladistvým mladším 15 let zakázán přístup k určitým digitálním službám. Podle navrhovaného zákona se tedy povinnost bude vztahovat na dítě nebo mladistvou osobu. To znamená, že bude na vlastní zodpovědnosti dítěte nebo mladistvého zajistit, aby byl zákaz v praxi dodržován, aby dítě nebo mladistvý nemělo přístup k digitálním službám, které spadají do působnosti navrhovaného zákona. Navrhovaný režim nebude podléhat trestním sankcím. Pokud dítě nebo mladistvý nedodrží ustanovení navrhovaného zákona, nebude potrestáno ani dítě, ani mladistvý, ani například jejich rodiče. Záměrem navrhovaného režimu je místo toho zajistit, aby se ustanovení považovala za opatření zaměřená na chování, a stanovit normy pro to, kdy bude v budoucnu ve společnosti považováno za běžné umožnit dětem a mladým lidem přístup k určitým digitálním službám.
Očekává se, že vedlejším účinkem tohoto legislativního návrhu bude to, že za účelem splnění svých povinností vyplývajících z článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 budou poskytovatelé digitálních služeb, na které se návrh vztahuje, muset dodržovat vnitrostátní věkovou hranici 15 let vyplývající z tohoto legislativního návrhu, a to zavedením opatření k ověřování věku, která zajistí dodržování této věkové hranice.
Evropská komise dne 17. září 2026 předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady k zákonu EU KIDS – „EU Keeping Internet Digital Spaces Accountable and Trustworthy“ (Zajištění odpovědnosti a důvěryhodnosti digitálních prostorů v EU) –, jehož cílem je chránit nezletilé před digitálními službami a systémy umělé inteligence, které představují riziko, podporovat jednotný digitální trh a zachovat soudržný regulační rámec a strukturu prosazování předpisů pro ochranu nezletilých na internetu.
Návrh bere na vědomí rizika, kterým jsou nezletilí vystaveni na některých online sociálních sítích a platformách pro sdílení videí, a proto mimo jiné omezuje samostatný přístup dětí mladších 15 let k založení účtu na těchto konkrétních službách a systémech.
Návrh zákona EU KIDS proto obsahuje harmonizovaná pravidla v oblasti upravené oznámeným legislativním návrhem. Pokud bude návrh zákona EU KIDS přijat, bude to pravděpodobně znamenat, že pravidla, jejichž zavedení se tímto legislativním návrhem navrhují, budou muset být zcela nebo částečně zrušena. Důsledky v případě tohoto legislativního návrhu však závisí na jednáních mezi Evropskou komisí, členskými státy a Evropským parlamentem o návrhu nařízení, a následně na obsahu nařízení, které bude nakonec přijato.
10. Odkazy na základní texty: Není k dispozici žádný základní text
11. Uplatnění postupu pro naléhavé případy: Ne
12. Uveďte prosím důvody naléhavosti:
13. Požadavek na zachování důvěrnosti informací: Ne
14. Jedná se o fiskální opatření? Ne
15. Má posouzení dopadu? Ne
16.
Hledisko TBT: Ne
Hledisko SPS: Ne
**********
Evropská komise
Kontaktní bod směrnice (EU) 2015/1535
email: grow-dir2015-1535-central@ec.europa.eu