Směrnice (EU) 2015/1535 stanoví postup, který ukládá členským státům povinnost oznamovat Komisi všechny návrhy technických předpisů týkajících se výrobků a služeb informační společnosti před tím, než jsou tyto přijaty jako součást vnitrostátního práva. Nahrazuje směrnici 98/34/ES, aniž by došlo k významným změnám (kodifikace).
Směrnice (EU) 2015/1535 platí pro všechny průmyslově vyráběné, zemědělské a rybolovné výrobky.
Směrnice (EU) 2015/1535 platí pouze pro služby informační společnosti.
Služba informační společnosti je služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb. (Bližší informace najdete v čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535).
Pojem „technický předpis“ je vymezen v čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2015/1535. Zahrnuje na jedné straně technické specifikace a jiné požadavky nebo předpisy pro služby informační společnosti, které stanoví členský stát, jejichž dodržování je při uvedení na trh nebo používání výrobku, při poskytování služby nebo při usazování poskytovatele služeb závazné de iure nebo de facto, a na straně druhé právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo usazování poskytovatele služeb.
Technický předpis je povinný „de iure“, pokud je shoda s ním povinná na základě opatření, které buď vychází přímo od příslušných veřejných orgánů, nebo jim ho lze přičíst. Shoda s technickými specifikacemi nebo s jinými požadavky nebo předpisy pro služby, které obsahuje, je povinná pro uvádění výrobků nebo služeb na trh nebo jejich používání.
Technický předpis je povinný „de facto“, nejsou-li technické specifikace, jiné požadavky nebo pravidla pro služby stanoveny na základě formálního a závazného aktu dotyčného členského státu, ovšem stát podporuje jejich dodržování. Směrnice obsahuje základní výčet příkladů technických předpisů „de facto“, včetně dobrovolných dohod a „fiskálních a finančních opatření“.
Technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které souvisejí s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito technickými specifikacemi nebo jinými požadavky nebo předpisy pro služby.
Musí být splněny tři kumulativní podmínky: Návrh opatření musí obsahovat technické specifikace nebo jiné požadavky nebo pravidla pro služby; tyto technické specifikace nebo jiné požadavky nebo pravidla pro služby musí být spojeny s daňovými nebo finančními opatřeními a daňová nebo finanční opatření musí mít vliv na spotřebu výrobků nebo služeb tím, že podporují shodu s těmito technickými specifikacemi nebo s jinými požadavky nebo předpisy pro služby.
Technický předpis musí být oznámen Komisi ve fázi návrhu, tj. před přijetím.
Jedná se o text technického předpisu ve stadiu přípravy, kdy ještě mohou být provedeny zásadní změny (čl. 1 odst. 1 písm. g) směrnice (EU) 2015/1535).
Odkladnou lhůtou se rozumí doba, během níž nemůže být oznámený návrh technického předpisu přijat daným členským státem. Oznámení o návrhu technického předpisu má za následek zahájení tříměsíční odkladné lhůty, která může být prodloužena v závislosti na typu reakce vydané Komisí nebo jinými členskými státy.
Během této tříměsíční odkladné lhůty Komise a ostatní členské státy posoudí oznámený návrh technického předpisu za účelem zjištění jeho slučitelnosti s právními předpisy EU a se zásadami volného pohybu zboží a služeb. Prodloužení odkladné lhůty umožní navázat dialog s oznamujícím členským státem nebo mu zabránit v přijetí návrhu právních předpisů v případě harmonizační práce na úrovni EU.
Tříměsíční odkladná lhůta následující po oznámení neplatí pro návrh „fiskálních a finančních opatření“, přijatý zrychlený postup a právní předpisy členských států zakazující výrobu, pokud tyto nebrání volnému pohybu zboží.
Podle čl. 5 bod 1, třetí odstavec směrnice (EU) 2015/1535 oznámí členské státy návrh znovu, pokud v daném návrhu provedou významné změny, které mají za následek změnu jeho působnosti, zkrácení časového plánu pro jeho provedení, doplnění specifikace nebo požadavků, nebo pokud tyto specifikace a požadavky zpřísní.
Komise a ostatní členské státy mohou vydat připomínky nebo podrobná stanoviska. Komise může také blokovat návrh technického předpisu.
Připomínky jsou odeslány v případě, že oznámený návrh textu, přestože je v souladu s právními předpisy EU, vyvolává otázky týkající se výkladu nebo vyžaduje podrobnosti týkající se opatření pro jeho provádění. Mohou také poskytnout celkové posouzení opatření s ohledem na obecné zásady právních předpisů a politik EU nebo informovat členské státy o svých budoucích závazcích s ohledem na právní akty EU, které mají být přijaty nebo provedeny.
Vydání připomínek nemá vliv na prodloužení období pozastavení prací. Z tohoto důvodu může dotyčný členský stát přijmout oznámené opatření po skončení tříměsíční odkladné lhůty. Oznamující členský stát nemá žádnou formální povinnost reagovat na obdržené připomínky. Pokud je to však možné, vezme tyto připomínky v úvahu v rámci následné přípravy technického předpisu.
Podrobné stanovisko je odesláno, má-li se za to, že návrh technického předpisu může vytvořit překážky volného pohybu zboží, volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu. Podrobné stanovisko usiluje o získání změny navrhovaného opatření, aby byly odstraněny veškeré vzniklé překážky těchto svobod přímo u zdroje.
Doručení podrobného stanoviska má za následek prodloužení odkladné lhůty na šest měsíců pro výrobky a na čtyři měsíce pro služby informační společnosti a dobrovolné dohody. Dotyčný členský stát musí vzít v úvahu podrobné stanovisko a v odpovědi vysvětlit opatření, která hodlá přijmout, aby docílil souladu s tímto stanoviskem (zrušení návrhu textu, odůvodnění k jeho zachování nebo změna některých ustanovení, aby se zajistila jejich slučitelnost s právními předpisy EU).
Směrnice nestanovuje termín, do kterého musí dotyčný členský stát odeslat odpověď na podrobné stanovisko. Je však žádoucí, aby byla odpověď v zájmu efektivity odeslána co nejdříve, nejlépe během šestiměsíčního či čtyřměsíčního období pozastavení prací.
Dialog může trvat tak dlouho, dokud není přijat oznámený návrh technického předpisu.
Komise může zablokovat návrh technického předpisu, pokud oznámí svůj záměr navrhnout akt EU (směrnici, nařízení nebo rozhodnutí) nebo zjistí, že se návrh právních předpisů týká záležitosti, která je zahrnuta v návrhu aktu EU předloženého Radě. V případě návrhů technických předpisů, které obsahují pravidla týkající se služeb, může Komise takové návrhy aktů blokovat pouze tehdy, pokud oznámí své zjištění, že se návrh právních předpisů týká záležitosti, která je zahrnuta v návrhu aktu EU předloženého Radě.
Zablokováním oznámeného návrhu technického předpisu dojde k prodloužení odkladné lhůty na 12 měsíců ode dne oznámení. Odkladná lhůta může být dále prodloužena na 18 měsíců, pokud Rada v průběhu 12měsíční odkladné lhůty zaujme společný postoj.
Ano, reakce Komise na návrhy vnitrostátních právních předpisů oznámené po 1. lednu 2022 jsou v zásadě veřejně dostupné.* Konkrétně podrobná stanoviska, připomínky a rozhodnutí o zablokování vydaná Komisí se zveřejňují deset dní po uplynutí původního tříměsíčního období pozastavení prací. Reakce Komise, které byly vydány k návrhům vnitrostátních právních předpisů oznámeným před 1. lednem 2022, jsou stále předmětem individuálních žádostí o přístup k dokumentům v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.
Pokud jde o podrobná stanoviska a připomínky vydané členskými státy ke dni 9. ledna 2023, jsou tato stanoviska a připomínky k dispozici ve veřejném systému TRIS v případě, že členský stát souhlasil s jejich zveřejněním, a to zaškrtnutím zvláštního políčka v omezeném systému TRIS. V případě reakcí vydaných členskými státy před výše uvedeným datem, pokud není zaškrtnuto výše uvedené políčko, zůstávají tyto reakce neveřejné a podléhají individuálním žádostem o přístup k dokumentům v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.
* na toto pravidlo se mohou vztahovat některé výjimky na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Členské státy mohou uplatnit postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 6 odst. 7 směrnice s cílem reagovat na naléhavé a nepředvídatelné situace, jako jsou například přírodní katastrofy, epidemie atd., a jsou povinny okamžitě přijmout technické předpisy, aniž by to předtím musely konzultovat s Komisí a ostatními členskými státy. Pokud je postup pro naléhavé případy Komisí přijat, tříměsíční odkladná lhůta se neuplatňuje a opatření může být přijato okamžitě.
Tyto výjimečné okolnosti nezprošťují členský stát povinnosti podat příslušné informace. Členský stát musí oznámit návrh opatření a jasně odůvodnit svou žádost o naléhavost. Komise musí posoudit odůvodnění poskytnuté členským státem a co nejdříve vyjádřit svá stanoviska.
Má-li Komise za to, že nejsou splněna kritéria pro použití postupu pro naléhavé případy, odmítne naléhavost a zahájí tříměsíční odkladnou lhůtu.
Článek 7 směrnice (EU) 2015/1535 obsahuje výjimky z oznamovací povinnosti. Mezi nejčastější výjimky patří situace, kdy členský stát splňuje závazné předpisy EU, plní povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod, provádí rozsudek Evropského soudního dvora nebo mění technický předpis v návaznosti na žádost Komise. Podle judikatury Evropského soudního dvora s názvem „Unilever“ (případ C-443/98) musí členské státy oznamovat návrhy technických předpisů provádějící právní předpisy EU, pokud tyto umožňují členským státům dostatečný manévrovací prostor.
Podle judikatury Evropského soudního dvora s názvem „Unilever“ (případ C-443/98) může být oznámený technický předpis přijatý v rozporu s odkladnou lhůtou prohlášen vnitrostátními soudy za neplatný pro jednotlivce.
Podle judikatury Evropského soudního dvora s názvem „CIA-Security“ (Bezpečnost CIA) (případ C-194/94) může být vnitrostátní technický předpis, který nebyl oznámen v souladu se směrnicí 98/34/ES, ale měl být, prohlášen vnitrostátními soudy za neplatný pro jednotlivce.
Postup oznamování je u konce po přijetí technických předpisů a jeho sdělení Komisi.
Oznámené návrhy se zpravidla překládají do všech jazyků EU. K dispozici jsou na internetových stránkách Evropské unie prostřednictvím databáze TRIS (Informační systém technických předpisů).
Systém TRIS je denně aktualizován a přístupný zdarma bez dalších formalit. Umožňuje procházet legislativní iniciativy členských států, které by pro vás mohly být zajímavé nebo mít dopad na vaše aktivity. Kvůli snadnějšímu vyhledávání jsou oznámené návrhy zařazeny do specifických kategorií a podkategorií v závislosti na jejich cílech a dotčené oblasti činnosti.
V takovém případě neváhejte podat svou připomínku nebo svou stížnost odešlete přímo Komisi, případně příslušným úřadům ve vašem členském státě. Vaše reakce může být rozhodující. Postup 2015/1535 je transparentní a umožňuje Komisi a všem členským státům reagovat na oznámené návrhy za stejných podmínek. Cílem je zajistit, aby tyto texty byly uvedeny do souladu s předpisy vnitřního trhu.
There is no specific from to be used. The documents containing the concerns can be drafted in any EU language and should be sent to Unit B2 ‘Prevention of technical barriers’ of Directorate-General ‘Internal Market, Industry, Entrepreneurship and SMEs’ via ordinary mail or via electronic mail to the functional mailbox Grow-Notif-Infractions@ec.europa.eu.
Není stanovena žádná úřední lhůta. Je však doporučeno, aby zainteresované osoby předložily své námitky alespoň jeden měsíc před koncem tříměsíční odkladné lhůty.
Zveřejnění reakcí Komise vydaných v rámci oblasti působnosti směrnice 2015/1535 bylo provedeno, pokud jde o oznámení obdržená po 1. lednu 2022. Ve výjimečných případech nemusí být reakce Komise zveřejněna na internetových stránkách TRIS, nicméně může být stále předmětem žádosti o přístup k dokumentům, což je rovněž možné pro reakce Komise na oznámení obdržená před 1. lednem 2022.