Zpráva 901
Zpráva od Komise - TRIS/(2025) 0727
Procedura poskytování informací ES – ESVO
Oznámení: 2025/9003/NO
Notification – Notification – Notifzierung – Нотификация – Oznámení – Notifikation – Γνωστοποίηση – Notificación – Teavitamine – Ilmoitus – Obavijest – Bejelentés – Notifica – Pranešimas – Paziņojums – Notifika – Kennisgeving – Zawiadomienie – Notificação – Notificare – Oznámenie – Obvestilo – Anmälan – Fógra a thabhairt
Does not open the delays - N'ouvre pas de délai - Kein Fristbeginn - Не се предвижда период на прекъсване - Nezahajuje prodlení - Fristerne indledes ikke - Καμμία έναρξη προθεσμίας - No abre el plazo - Viivituste perioodi ei avata - Määräaika ei ala tästä - Ne otvara razdoblje kašnjenja - Nem nyitja meg a késéseket - Non fa decorrere la mora - Atidėjimai nepradedami - Atlikšanas laikposms nesākas - Ma jiftaħx il-perijodi ta’ dewmien - Geen termijnbegin - Nie otwiera opóźnień - Não inicia o prazo - Nu deschide perioadele de stagnare - Nezačína oneskorenia - Ne uvaja zamud - Inleder ingen frist - Ní osclaíonn sé na moilleanna
MSG: 20250727.CS
1. MSG 901 IND 2025 9003 NO CS 13-03-2025 NO NOTIF
2. Norway
3A. Royal Ministry of Trade, Industry and Fisheries
Departement of Trade Policy
P.O. Box 8090, Dep
NO-0032 Oslo
Norway
3B. Royal Ministry for Climate and Environment
Department of Climate Change
P.O.Box 8013 Dep
N-0030 Oslo
Norway
4. 2025/9003/NO - B00 - Stavebnictví
5. Změny předpisu o zákazu používání minerálního oleje k vytápění budov.
6. Použití fosilního plynu k dočasnému vytápění a vysoušení budov a částí budov, které jsou ve výstavbě nebo procházejí rekonstrukcí, včetně vytvrzování betonu, sušení nátěrů atd.
7.
8. Zákaz používání minerálního oleje byl přijat v červnu 2018 a vstoupil v platnost dne 1. ledna 2020. Zákaz znemožňuje používání minerálního oleje k vytápění budov, s několika výjimkami. To je vysvětleno v oznámení 2017/9009/N. Od 1. ledna 2022 se zákaz rozšiřuje i na používání minerálního oleje k dočasnému vytápění a vysoušení budov ve výstavbě a vysoušení stavebních prvků. Předpis obsahuje výjimku pro použití minerálního oleje k vysoušení budov za účelem zabránění škodám na stavbách v případě nepředvídaných událostí.
Tento dodatek v předpisu rozšiřuje zákaz i na používání fosilního plynu k dočasnému vytápění a vysoušení stavebních prvků v budovách ve výstavbě nebo procházejících renovací. Tento zákaz má vstoupit v platnost dne 1. července 2025. Pokud jde o používání fosilního plynu k vytvrzování betonu a vytápění fasád, jeho zákaz by měl vstoupit v platnost dne 1. července 2027.
Zákaz nezahrnuje vytápění, jehož účelem je zabránit škodám po závažných a nepředvídaných událostech.
Příslušným orgánem, který sleduje a zajišťuje dodržování zákazu, je obec, která může v mimořádných případech udělit individuální výjimky z tohoto zákazu. Vlastník a uživatel systému vytápění odpovídá za dodržování ustanovení tohoto předpisu.
9. Hlavním účelem zákazu je snížit emise skleníkových plynů z odvětví stavebnictví.
Norsko je součástí Pařížské dohody a zavazuje se ke snížení emisí
do roku 2030 oproti úrovním z roku 1990 alespoň o 50 %, přičemž bude usilovat o přiblížení se k hranici 55 %. Norsko v současnosti připravuje předložení našeho nového vnitrostátně stanoveného příspěvku k Pařížské dohodě na rok 2035.
V rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 269/2019 se EU, Island a Norsko formálně dohodly na spolupráci při plnění našich příslušných cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Prostřednictvím tohoto rozhodnutí se Island a Norsko podílejí na všech třech pilířích rámce EU v oblasti klimatu. To zahrnuje účast na nařízení o „sdílení úsilí“, které upravuje emise, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, mezi které patří také emise z odvětví stavebnictví. Norsko se zavázalo snížit v roce 2030 emise v odvětvích, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi, o 40 % ve srovnání s rokem 2005.
Zahrnutí využívání fosilního plynu k dočasnému vytápění a vysoušení stavebních prvků v budovách ve výstavbě a procházejících renovací do stávajícího zákazu bude dalším příspěvkem ke snížení emisí, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi, a ke splnění našeho cíle podle nařízení o „sdílení úsilí“.
Nezávisle na opatření, o jehož provedení bude rozhodnuto, musí za účelem splnění hlavního účelu zákazu dojít ke snížení emisí. Jediným způsobem, jak snížit emise skleníkových plynů z využívání fosilního plynu k vytápění a vysoušení stavebních prvků v budovách ve výstavbě a procházejících renovací, je omezit využívání fosilního plynu.
Norská vláda již několik let prosazuje opatření ke snížení emisí skleníkových plynů ze stavebnictví. Za tímto účelem již bylo zavedeno několik různých opatření ke snížení emisí z tohoto odvětví: daň z emisí CO2 a režimy podpory od státního podniku Enova a obcí.
Daň z emisí CO2 se uplatňuje také v případě fosilního plynu. I když tato daň sama o sobě není opatřením ke snížení emisí, přispívá k němu. Uvedená opatření však dosud nevedla k dostatečnému snížení emisí skleníkových plynů.
Při použití alternativního opatření, jako je navýšení uhlíkové daně, by snížení z velké části záviselo na tom, jak vysoká by byla její sazba a jaké by byly náklady spojené se změnou systému vytápění. Dopad alternativního opatření, jako je navýšení uhlíkové daně, na klima by tak byl spojen s větší mírou nejistoty, než by tomu bylo v případě zákazu. Zákaz je účinným opatřením, které znemožňuje využívání fosilního plynu k dočasnému vytápění a vysoušení stavebních prvků v budovách ve výstavbě a procházejících renovací a zajišťuje snížení emisí u zdroje.
Pokud jde o dopady na životní prostředí, předpis sníží emise skleníkových plynů ze stavebnictví, jak je popsáno výše. Kromě toho by zákaz přispěl k dosažení závazků Norska v oblasti klimatu (více viz výše).
Změna systému vytápění z fosilního plynu na obnovitelné nebo jiné zdroje nevyužívající fosilní paliva přinese stavebním podnikům dodatečné náklady. SINTEF, jedna z největších nezávislých výzkumných organizací v Evropě, vyčíslila náklady na manipulaci a provoz na staveništích na 8 % celkových nákladů stavebního projektu. Náklady na vytápění budov představují jen malou část těchto nákladů. Ve stavebnictví existuje několik obnovitelných alternativ k vytápění a vysoušení budov ve výstavbě, jako jsou biopaliva, dálkové vytápění a elektřina. Náklady na přechod na vytápění z obnovitelných zdrojů se budou případ od případu lišit a závisí na zeměpisné poloze staveniště. Státní podnik Enova nabízí financování staveništím, které využívají obnovitelné technologie a usilují o dosažení nulových emisí.
I když zákaz přinese náklady jak soukromému, tak veřejnému sektoru, ministerstvo zastává názor, že je přiměřený, protože je nezbytné snížit emise skleníkových plynů (více viz výše).
10. Odkazy na základní texty: základní texty byly předány v rámci předchozího oznámení:
2017/9009/N
11. Ne
12.
13. Ne
14. Ne
15. Ano
16.
Hledisko TBT: Ne
Hledisko SPS: Ne
**********
Evropská komise
Kontaktní bod směrnice (EU) 2015/1535
email: grow-dir2015-1535-central@ec.europa.eu
