Zpráva 002
Zpráva od Komise - TRIS/(2020) 01101
směrnice (EU) 2015/1535
Překlad zprávy 001
Oznámení: 2020/0174/D
No abre el plazo - Nezahajuje odklady - Fristerne indledes ikke - Kein Fristbeginn - Viivituste perioodi ei avata - Καμμία έναρξη προθεσμίας - Does not open the delays - N'ouvre pas de délais - Non fa decorrere la mora - Neietekmē atlikšanu - Atidėjimai nepradedami - Nem nyitja meg a késéseket - Ma’ jiftaħx il-perijodi ta’ dawmien - Geen termijnbegin - Nie otwiera opóźnień - Não inicia o prazo - Neotvorí oneskorenia - Ne uvaja zamud - Määräaika ei ala tästä - Inleder ingen frist - Не се предвижда период на прекъсване - Nu deschide perioadele de stagnare - Nu deschide perioadele de stagnare.
(MSG: 202001101.CS)
1. MSG 002 IND 2020 0174 D CS 30-03-2020 D NOTIF
2. D
3A. Bundesministerium für Wirtschaft und Energie, Referat E C 2, 11019 Berlin,
Tel.: 0049-30-2014-6353, Fax: 0049-30-2014-5379, E-Mail: infonorm@bmwi.bund.de
3B. Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz, Referat V B 2, 10117 Berlin
Tel.: 0049-30-18580-9522, Fax: 0049-30-18580-9525, E-Mail: poststelle@bmjv.bund.de
4. 2020/0174/D - SERV60
5. Návrh zákona o změně zákona o prosazování práva na sociálních sítích
6. Poskytovatelé sociálních sítí a platforem pro sídlení videonahrávek
7. -
8. Zákon o prosazování práva na sociálních sítích (NetzDG, z něm. Netzwerkdurchsetzungsgesetz) zavazuje poskytovatele velkých sociálních sítí k tomu, aby provozovali systém pro zpracování stížností, přičemž jsou povinni přijímat a ověřovat stížnosti uživatelů a protiprávní, tzn. trestný obsah odstraňovat resp. blokovat.
Tento návrh zákona přizpůsobuje zákon NetzDG novým předpisům směrnice (EU) 2018/1808, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách (AVMD-RL). Směrnice AVMD-RL obsahuje nové pokyny pro předpisy o shodě za účelem ochrany před nepřípustným obsahem v případě služeb na platformách pro sdílení videonahrávek. Tyto služby pokrývá zákon NetzDG zčásti již dnes. Na rozdíl od platného zákona NetzDG vyžaduje směrnice AVMD-RL také zavedení předpisů o shodě pro malé a tematicky specifické poskytovatele.
Přihlíží se také k rozdělování pravomocí mezi členskými státy, které je upraveno ve směrnici AVMD-RL. V případě poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek, kteří sídlí v jiném členském státě nebo tam platí za usazené, se vychází z toho, že minimální harmonizovaná míra ochrany podle evropských právních předpisů dle čl. 28b směrnice AVMD-RL ve vztahu k určitým obsahům má být v zásadě zajištěna druhým členským státem. V tomto kontextu se přihlíží k přednostní pravomoci sídelní země podle čl. 28a odst. 1 směrnice AVMD-RL. Pravomoc německých úřadů v tzv. „střediskové obci“ zde může v souladu s čl. 28a odst. 5 směrnice AVMD-RL ve srovnání s čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/31/ES (směrnice o elektronickém obchodu) vzniknout pouze v případech zvláštní potřeby a zpravidla teprve až po konzultací se zemí, kde má poskytovatel sídlo.
Směrnice AVMD-RL je provedena v §§ 3d až 3f zákona NetzDG. § 3d zákona NetzDG obsahuje nezbytné definice a ustanovení pro určení rozhodného členského státu podle čl. 28a odst. 1 směrnice AVMD-RL, ve kterém je poskytovatel služeb usazen nebo se považuje za usazeného. § 3e odst. 1 zákona NetzDG stanovuje, že pro takto zahrnuté služby platforem pro sdílení videonahrávek platí v zásadě předpisy zákona NetzDG, ovšem s přihlédnutím ke zvláštním ustanovením v § 3e odst. 2 až 4 zákona NetzDG, zejména u menších a zahraničních poskytovatelů služeb. Tato zvláštní ustanovení platí pro videonahrávky a pořady vytvořené uživateli, na které se vztahuje směrnice AVMD-RL, zatímco např. textové obsahy zůstávají nedotčeny a nedochází u nich k žádným omezením dosavadní použitelnosti zákona NetzDG. V § 3f zákona NetzDG se zřizuje úřední smírčí orgán pro spory s poskytovateli služeb platforem pro sdílení videonahrávek.
Návrh zákona předpokládá další změny, které zlepšují zejména právní postavení uživatelů vůči poskytovatelům služeb sociálních sítí v případě sporu o opatření služeb sociálních sítí, např. smazání obsahu, a jejich cílem je lepší transparentnost.
Na základě zkušeností s dosavadními zprávami o transparentnosti by se měl zvýšit informační obsah a srovnatelnost zpráv o transparentnosti podle § 2 zákona NetzDG. Do budoucna se tak bude informovat o změnách ve zprávách o transparentnosti oproti předchozím vykazovacím obdobím a možných důvodech těchto změn. Aby bylo pro veřejnost snazší porovnat zprávy různých poskytovatelů služeb, budou muset tyto zprávy do budoucna obsahovat shrnutí důležitých informací. Dále se bude do budoucna informovat mimo jiné také o zacházení s námitkami (např. počet tzv „put-backs“ – vrácení staženého obsahu) a o podstatě fungování automatizovaných postupů při zjištění obsahu k odstranění, pokud poskytovatelé takovéto postupy zavedou. Poskytovatelé by kromě toho měli do budoucna informovat o tom, zda a do jaké míry je v rámci vědy a výzkumu pro anonymizované vyhodnocení zajištěn přístup k poznatkům, které se týkají konkrétních dotčení protiprávním obsahem, jednání ve vzájemné shodě při jejich šíření a propojení protiprávního obsahu se zvláštními osobními rysy.
V § 3 odst. 1 druhé větě zákona NetzDG je v tomto smyslu jasně doplněno, že kanály, kterými lze nahlásit stížnosti na protiprávní obsah, musí být snadno ovladatelné a svým obsahem mimo jiné snadno rozpoznatelné a bezprostředně přístupné. Tím je znovu jasně řečeno, že těžko vyhledatelná cesta nebo dlouhé a komplikované „proklikávání“ od rizikového obsahu k možnosti nahlášení stížnosti není v souladu se zákonem.
Nově vytvořeným § 3b zákona NetzDG je zaveden tzv. postup pro vznášení námitek. Tím je zajištěno, že předkladatel stížnosti na jedné straně, i autor obsahu na druhé straně, mohou jednoduše dosáhnout přezkoumání rozhodnutí a obsahu ze strany poskytovatele sociální sítě.
§ 3c zákona NetzDG zavádí možnost uznání soukromoprávně organizovaného smírčího orgánu. Takovéto smírčí vyrovnání konfliktu může přispět k tomu, aby bylo dosaženo mimosoudního řešení sporů mezi předkladateli stížnosti resp. uživateli a poskytovatelem služeb.
§ 4a zákona NetzDG se zavádí dohledová a normotvorná pravomoc pro Spolkový justiční úřad.
V § 5 odst. 1 zákona NetzDG je jasně uvedeno, že zmocněncům pro doručování lze předkládat žaloby, kterými se uplatňuje neodůvodněné přijetí existence protiprávního obsahu. To se týká především žalob na obnovu, kterými se dožaduje obnova obsahu, který poskytovatel sociální sítě s náležitým odůvodněním odstranil, nebo se uplatňuje nepřípustnost z toho plynoucího zablokování účtu.
Podle § 5 odst. 2 zákona NetzDG bude do budoucna třeba bezprostředně uvést Spolkovému justičnímu úřadu osoby oprávněné k přijetí, které budou k dispozici jako tuzemské kontaktní osoby pro orgány činné v trestním řízení; a Spolkový justiční úřad o tom bude informovat orgány činné v trestním řízení.
§ 14 odst. 3 a 4 zákona o prostředcích komunikace na dálku (TMG z něm. Telemediengesetz) je doplněn v tom smyslu, že do budoucna může soud zabývající se rozhodnutím o přípustnosti zveřejnění určitých údajů nařídit zároveň povinnost zveřejnit určité údaje.
9. Stále je aktuální nutnost bojovat s trestnými projevy nenávisti na internetu. Občané mohou očekávat, že trestné útoky jako pobuřování nebo ohrožování nebudou ponechány bez odezvy. To platí i na internetu. K tomu se přidává fakt, že trestné projevy nenávisti se mohou stát živnou půdou pro skutečné útoky na život a zdraví občanů. Kromě toho mohou trestné projevy nenávisti vyvolat silné projevy zastrašování, které krom svobody projevu a jednání jednotlivců poškozují demokratický diskurz jako takový, a tím také základy naší demokracie.
Záměr zamýšlený zákonem NetzDG, který vstoupil v platnost 1. října 2017, konkretizovat odpovědnost poskytovatelů sociálních sítí při zpracovávání stížností na protiprávní obsah, které jsou jim oznámeny (Notice-and-take-down), se v zásadě osvědčil.
Dosavadní zkušenosti z praxe se zákonem NetzDG zároveň ukazují, že některá ustanovení by měla být dále rozvedena. Přitom jde také o to, aby byl zákon NetzDG přizpůsoben novým předpisům směrnice AVMD-RL.
Doplnění v předkládaném návrhu konkretizují systém pro zpracování stížností zavedený již zákonem NetzDG (např. postup pro vznášení námitek, požadavek na zřízení regulované samoregulace), a pohybují se tak již v mezích postupu ustanoveného v čl. 14 odst. 3, v druhé části věty směrnice o elektronickém obchodu. Požadavky na ověření a příp. plynulé odstranění nebo zablokování obsahu tento předkládaný návrh nijak nezpřísňuje. V důsledku ustanovení týkajících se smírčího vyrovnání nevznikají poskytovatelům služeb žádné povinnosti, které by nějak omezovaly jeho schopnost poskytovat služby, zvláště článek 17 směrnice o elektronickém obchodu neomezuje vnitrostátní mimosoudní mechanismy pro urovnání sporů.
10. Odkaz na související texty: Zákon o prosazování práva na sociálních sítích ze dne 1. září 2017 (Spolk. věst. I str. 3352)
https://www.gesetze-im-internet.de/netzdg/NetzDG.pdf
Zákon o prostředcích komunikace na dálku ze dne 26. února 2007 (Spolk. věst. I, str. 179), který byl naposledy změněn článkem 11 zákona ze dne 11. července 2019 (Spolk. věst. I, str. 1066)
https://www.gesetze-im-internet.de/tmg/TMG.pdf
11. Ne
12. -
13. Ne
14. Ne
15. Návrhem vznikají poskytovatelům sociálních sítí realizační náklady v jednorázové výši 284 000 eur a ročně 2 279 000 eur. Z toho připadá 45 400 eur jednorázově a 89 400 eur ročně na provedení 1:1 čl. 28b směrnice 2010/13/EU (AVMD-RL). Spolku vznikají realizační náklady ve výši 1 064 987,22 eur ročně. Pro justiční správu zemí se očekávají dodatečné náklady ve výši 63 000 eur ročně.
16. Dohoda TBT
NE – Návrh nemá zásadní vliv na mezinárodní obchod.
Dohoda SPS
NE – Návrh nemá zásadní vliv na mezinárodní obchod.
**********
Evropská komise
Kontaktní bod směrnice (EU) 2015/1535
Fax: +32 229 98043
email: grow-dir2015-1535-central@ec.europa.eu
