Zpráva 001
Zpráva od Komise - TRIS/(2026) 1412
Směrnice (EU) 2015/1535
Oznámení: 2026/0260/DE
Oznámení návrhu znění od členského státu
Notification – Notification – Notifzierung – Нотификация – Oznámení – Notifikation – Γνωστοποίηση – Notificación – Teavitamine – Ilmoitus – Obavijest – Bejelentés – Notifica – Pranešimas – Paziņojums – Notifika – Kennisgeving – Zawiadomienie – Notificação – Notificare – Oznámenie – Obvestilo – Anmälan – Fógra a thabhairt
Does not open the delays - N'ouvre pas de délai - Kein Fristbeginn - Не се предвижда период на прекъсване - Nezahajuje prodlení - Fristerne indledes ikke - Καμμία έναρξη προθεσμίας - No abre el plazo - Viivituste perioodi ei avata - Määräaika ei ala tästä - Ne otvara razdoblje kašnjenja - Nem nyitja meg a késéseket - Non fa decorrere la mora - Atidėjimai nepradedami - Atlikšanas laikposms nesākas - Ma jiftaħx il-perijodi ta’ dewmien - Geen termijnbegin - Nie otwiera opóźnień - Não inicia o prazo - Nu deschide perioadele de stagnare - Nezačína oneskorenia - Ne uvaja zamud - Inleder ingen frist - Ní osclaíonn sé na moilleanna
MSG: 20261412.CS
1. MSG 001 IND 2026 0260 DE CS 22-05-2026 DE NOTIF
2. Germany
3A. Bundesministerium für Wirtschaft und Energie, Referat EB3
3B. Der Beauftragte der Bundesregierung für Kultur und Medien (BKM), Referat KM56 (E-Mail: km56@bkm.bund.de)
4. 2026/0260/DE - SERV30 - Média
5. Zákon o podpoře evropských audiovizuálních děl prostřednictvím investiční povinnosti pro poskytovatele mediálních služeb (Zákon o investiční povinnosti v oblasti mediálních služeb – MedienInvestVG)
6. Mediální služby na vyžádání, resp. služby videa na vyžádání
7.
8. Zákon MedienInvestVG ukládá poskytovatelům mediálních služeb, tj. službám videa na vyžádání a televizním vysílatelům s mediálními knihovnami, kteří těží z německého diváckého trhu, povinnost investovat 8 procent svého čistého obratu (resp. v případě veřejnoprávního vysílání nákladů na program) do výroby a šíření evropských audiovizuálních děl. Tímto má být trvale zajištěn stabilní objem investic na německém produkčním trhu. Prostřednictvím dílčích kvót musí být určitá část investic vynaložena na produkci nových děl (60 %), na originální německy mluvená díla (80 %) a na produkce nezávislých filmových producentů (70 %). Kromě toho má být pomocí doložky o zpětném převodu práv posílena pozice nezávislých filmových producentů. Aby byl trhu zároveň poskytnut dostatečný prostor pro flexibilitu, lze na základě otevřené doložky od investičních předpisů zákona odchýlit se v rámci dobrovolné dohody mezi poskytovatelem mediálních služeb a jednou nebo více reprezentativními sdruženími producentů, pokud se poskytovatel mediálních služeb zaváže ke zvýšeným investicím ve výši minimálně 12 procent a budou sjednána spravedlivá ujednání o udělení užívacích práv. Německé rada pro podporu filmu (FFA) bude na základě důvěrného předložení příslušných údajů o obratu a dokladů o investicích ze strany poskytovatelů mediálních služeb kontrolovat dodržování zákonných a dobrovolných závazků. V případě nesplnění závazků může FFA uložit kompenzační poplatek. Účinnost zákona vyhodnotí po třech letech spolkový vládní zmocněnec pro kulturu a média (BKM), který o výsledcích podá zprávu Spolkovému sněmu.
9. Zákon MedienInvestVG má trvale zajistit stabilní objem investic a pluralitu trhu a podpořit strukturu evropského a německého filmového průmyslu i inovační soutěž. Zákon tak přispívá k udržení konkurenceschopnosti produkčního prostředí v Německu a Evropě a k posílení evropské filmové a seriálové scény i tvůrců, kteří se na ní podílejí.
9a. Aby bylo dosaženo cíle posílení německého a evropského produkčního prostředí a rozmanitosti nabídky, zajišťuje MedienInvestVG, že investice podle něj nebudou směřovat pouze do licencí již existujících produkcí, ale také a zejména do výroby nových obsahů.
Povinnost investovat část prostředků do děl produkovaných v německém originálním jazyce posiluje německy mluvící produkční prostředí, kulturní rozmanitost v audiovizuální oblasti i německý jazyk v rozsahu přípustném podle evropského práva. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách („Audiovisual Media Services Directive“ – AVMSD) rovněž umožňuje členským státům přijmout opatření zaměřená na ochranu kulturní rozmanitosti na audiovizuálním trhu. Členské státy mohou zavést přísnější ustanovení, například jazykové požadavky, než jaká jsou stanovena ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách, za předpokladu, že jsou v souladu s právem Unie. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) to potvrdil ve svém posouzení kvóty pro španělský jazyk (viz SDEU, rozsudek ze dne 5. března 2009 – C‑222/07 – UTECA).
Díla, která lze uznat, musí být převážně produkována filmovými producenty, kteří jsou nezávislí na příslušném poskytovateli mediálních služeb, který si je objednal (= relativní nezávislost). Tato dílčí kvóta může být proto splněna pouze tehdy, pokud poskytovatel mediálních služeb nemá nad producentem žádnou kontrolu z hlediska práva obchodních společností. Posiluje to pluralitu trhu, zachovává rozmanité produkční prostředí a v konečném důsledku z toho mají prospěch uživatelé.
Kromě toho má zákon vytvořit pobídky k inovacím pro filmové producenty a posílit jejich ekonomickou nezávislost. Tohoto cíle je dosaženo tím, že se filmovým producentům umožní profitovat z vývoje a výroby audiovizuálních děl udržitelněji než dosud. V současné době existuje strukturální nerovnováha mezi poskytovateli mediálních služeb a filmovými producenty, která brzdí inovační schopnost odvětví. Zákon tomu čelí postupným převodem práv ve prospěch filmových producentů, který je spojen s investiční povinností. To umožňuje nezávislým produkčním společnostem dlouhodobě budovat vlastní katalog práv, samostatně jej uvádět na trh a výnosy z něj reinvestovat do vývoje nových, inovativních námětů a projektů. Tímto způsobem se nezávislí filmoví producenti budou trvaleji než dosud podílet na ekonomickém úspěchu děl, která vyvinuli a vyrobili, což posílí jejich ekonomickou odolnost a bude působit proti postupujícímu trendu silně vertikálně integrovaných podnikových struktur na produkčním trhu.
Posílení nezávislé produkce přitom neslouží pouze ekonomickým cílům. Je to také podstatný příspěvek ke kulturní rozmanitosti, jak uznává i Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti forem kulturního projevu (2005). Investiční závazek a zpětný převod práv nejsou v tomto kontextu izolovanými předpisy, ale úzce propojenými nástroji, které mohou plně rozvinout svůj řídící účinek právě ve vzájemné součinnosti.
9b. Rozvoj digitálních mediálních technologií a rostoucí přenosové šířky pásma vedly k novým nabídkám na vyžádání a v důsledku rostoucí konvergence médií k zásadní změně v jejich využívání. Nelineární služby na vyžádání – zejména nabídky videa na vyžádání financované z předplatného a z reklamy („Subscription-based Video-on-demand“ S-VoD, „Advertising-based Video-on-demand“ A-VoD) – neustále nabývají na významu, zatímco klasické lineární využívání televize klesá. Trh ovládají mezinárodní poskytovatelé jako Netflix, Amazon Prime Video, Apple TV nebo Disney+, jejichž nabídka je převážně tvořena díly, která si sami objednali nebo koprodukovali, která však nesplňují kritéria „evropského díla“. Na tento vývoj trhu reagovala Evropská unie (EU) již v roce 2017: Aby byly zajištěny přiměřené investice do evropských děl, umožňuje členským státům článek 13 odstavec 2 směrnice AVMD, aby jak poskytovatelům mediálních služeb usazeným na jejich území, tak poskytovatelům mediálních služeb zaměřených na jejich území, kteří jsou usazeni v jiném členském státě (tzv. přeshraniční služby), k přímým investicím do evropských děl.
Řada členských států EU, jako například Francie, Itálie, Portugalsko nebo Španělsko, již tuto evropskou pravomoc využívá.
S zákonem MedienInvestVG učiní tento krok i Německo. Vzhledem k investičním povinnostem přijatým v mnoha jiných členských státech EU na základě směrnice AVMD hrozí bez investiční povinnosti v Německu riziko konkurenční nevýhody. Poskytovatelé mediálních služeb by mohli své dosavadní investice v Německu ve větší míře přesouvat do jiných evropských zemí za účelem splnění povinností existujících v těchto jiných členských státech. Podle „Zprávy o investicích rozhlasových a televizních stanic a streamovacích služeb do originálního evropského obsahu ze dne 11. září 2025“ Evropského audiovizuálního informačního centra (tam s. 18) investice globálních streamovacích služeb v Německu výrazně zaostávají za investicemi v jiných členských státech a vzhledem k velikosti německého produkčního trhu také za očekáváními.
9c. Zákon o investicích do médií (MedienInvestVG) zároveň zasahuje do podnikatelské svobody poskytovatelů mediálních služeb jen co nejméně: ti plní své závazky prostřednictvím přímých investic a mohou si přitom i nadále svobodně volit konkrétního filmového producenta, jakož i žánr, formu a obsah audiovizuálního díla, které má být vyprodukováno nebo licencováno, v souladu s tímto zákonem.
Investiční povinnost se týká poskytovatelů mediálních služeb s velmi odlišnými obchodními modely, programovým zaměřením a podnikovými strukturami. Aby byl zajištěn co největší manévrovací prostor, umožňuje jim § 9 uzavřít s jednou nebo více reprezentativními asociacemi filmových producentů dohody, jimiž lze odchýlit se od investičních požadavků zákona. Tato takzvaná výjimka („opt-out“) slouží k zachování přiměřenosti zákonného zásahu a provádí povinnost v souladu se základními právy.
Využití této flexibility předpokládá, že se poskytovatel mediálních služeb zaváže k navýšení investic o nejméně dvanáct procent a že dohoda obsahuje úpravu užívacích práv, která přiměřeně zohledňuje zájmy obou stran. Tím je zajištěno, že zákonné cíle budou i v rámci odvětvové dohody dosaženy nebo překročeny alespoň v srovnatelném rozsahu. Tato výjimka je rovnocenně přístupná všem mediálním službám.
Právě kombinace dobrovolných investičních závazků jako součásti individuálně sjednávaných dohod s úpravou práv na jedné straně a zákonem stanovené základní investiční kvóty pro poskytovatele mediálních služeb na straně druhé umožňuje co největší ekonomický manévrovací prostor a zároveň závazně zajišťuje minimální investice v Německu.
10. Odkazy na základní texty: Není k dispozici žádný základní text
11. Ne
12.
13. Ne
14. Ne
15. Ne
16.
Hledisko TBT: Ne
Hledisko SPS: Ne
**********
Evropská komise
Kontaktní bod směrnice (EU) 2015/1535
email: grow-dir2015-1535-central@ec.europa.eu
